Pondělí 8:00 - 12:00, 14:00 - 17:00
Středa 8:00 - 12:00, 14:00 - 17:00
Obec Olovnice o rozloze katastrálního území 587 ha je situována v jihozápadní části okresu Mělník (od 1.1.2007) – 30 km od Mělníka, na hranici s okresem Kladno. Nachází se v nadmořské výšce kolem 193 m. Středem obce protéká Knovízský potok. V obci žije k 1. 1. 2016 525 obyvatel ve 217 domech.
Pan Václav Štrobl již není bohužel mezi námi. Jeho vzpomínky na činnost ochotnického divadla v Olovnici i na ty, pro něž znamenala divadelní prkna svět – jsou však stále živé. Z jeho řádek na nás dýchne lidské teplo, moudrost a sousedská soudržnost. Všechno to, co náší přetechnizované generaci chybí. Posuďte sami.
Ochotnické divadlo v Olovnici má dlouhou tradici. Existovalo již v 18. století, ale o činnosti ochotníků se nezachovaly žádné záznamy, ani jméno tehdejšího divadelního spolku neznáme. Při divadelních zkouškách jsem slyšel od pamětníků, že výbornou herečkou té starší doby byla paní Kaprová. Dalším pokračovatelem ochotnické činnosti byl Sokol. Hrálo se na sále hospody „U Šulců“. Jeviště se stavělo na dřevěných kozách, takže žádné zvláštní produkce se nedaly dělat. Sokolské divadlo té doby vedl krejčí Vojtěch Hamáček. Do Olovnice také přijížděly různé cestovní divadelní společnosti. Z jedné kočující společnosti, asi r. 1911, se odtrhl manželský pár profesionálních herců, který zde trvale zůstal. Byl to František Křtěn s manželkou. Křtěn byl vzdělaný člověk, absolvent reálky. Repertoár sokolského ochotnického divadla pozvedl na patřičnou úroveň. Navíc byl výborným malířem, takže sám maloval potřebné kulisy ke všem tehdy hrajícím představením. Některé z jeho kulis se používaly až donedávna. Sokol později rozšířil nemalými náklady sál v hospodě „U Čubrtů“ a po vybudování pevného jeviště sem přesídlil. Odborným poradcem při stavbě byl právě F. Křtěn. Hrála se zde pěkná představení s velkým obsazením herců. Nejpůsobivější byl „Strakonický dudák“, „Osudný manévr“ a jiná. V té době – před šedesáti léty – se sehrála také dvě velmi úspěšná dětská představení. Jak už to bývá, po létech úspěšného divadelního podnikání se Křtěn s divadlem rozešel. Hrálo se však dál pod vedením různých úspěšných i méně úspěšných režisérů. V první republice hrály v Olovnici divadlo téměř všechny korporace. Hasiči, sportovci, malorolníci a domkáři. Někteří hráli „U Šulců“ na starém jevišti, jiným půjčoval jeviště Sokol. Byla to divadla různých kvalit. Většina z nich nebyla režírována nebo jen částečně. Herci byli obvykle stejní lidé, kteří hráli pro všechny korporace. V první republice pořádal Sokol zdařilé Silvestry s programem. Byly to doby, kdy žili v obci nejen dobří herci, ale také zpěváci. Časem se všechno změnilo. Lidé se přestěhovali do jiných míst, oženili a provdali jinam, zemřeli. Mezi nimi byl i znamenitý zpěvák a herec, jehož možnosti se rovnaly profesionálním hercům. Byl to lakýrník Karel Čermák. Odstěhoval se za živností a brzo poté tragicky zemřel. Časy se změnily a s nimi i ochotnické programy divadel. Útlum divadelní činnosti nastal za okupace. Okresní úřady povolovaly představení jen vyhovující režimu, což bylo pro nás nepřijatelné. V r. 1938 koupil Sokol nové moderní kulisy, horizonty modrý a černý, nové osvětlení, ale mnoho se v moderním jevišti nehrálo. Přišlo obsazení republiky a ochotničení byl konec. Po osmačtyřicátém roce nastala doba plánování. I na ochotnických spolcích chtěli plánovat program na celý rok dopředu. Tento požadavek byl pro malé ochotnické spolky neúnosný. Tím útlum ochotnické činnosti pokračoval. Teprve v šedesátých letech se začalo opět hrát. Podařilo se sestavit dobrý ochotnický soubor. Ochotnické spolky soutěžily v Lidové umělecké tvořivosti v okresech. Umístili jsme se 21. 2. 1960 se hrou „Babička je formát“ na třetím místě okresu Mělník. Další dobrou hrou, na kterou napsaly pěknou kritiku „Kralupské noviny“ byla „Ztřeštěná neděle“ sehraná 29. 1.1961. O rok později jsme sehráli hru s velkým obsazením „Dům u doktorů“. Na představení přijela komise Osvětového domu ve Slaném. Členové komise celou hru ofotografovali a z obrázků sestavili album. Toto album nám bylo předáno na slavnostním ukončení soutěžního roku s umístěním na 2. místě okresu Kladno. Album podepsal přítomný herec Národního divadla, národní umělec Ladislav Boháč s dovětkem, abychom ho pozvali na příští naše představení. Bohužel, krátce na to zemřel. „Dům u doktorů“ jsme hráli ještě na okresní přehlídce ve Vraném a na přírodní scéně v Kladně – Švermově. Další úspěšnou hrou byla „Kouzelná lampa Aladinová“ v režii Jiřího Karla. V soutěži se umístila na druhém místě okresu Kladno. 17. února 1963 jsme ji hráli též v Lidicích v mé režii za spolupráce Jiřího Karla. 10. března jsme tuto hru hráli ještě ve Zlonicích. V příštích létech nastalo přerušení činnosti, které trvá až dosud. Soubor se pomalu rozpadl a zůstaly jen hezké vzpomínky. Smrt nám odebrala dobré herce: Václava Javůrka, Bl. Janáčovou ,B. Ulmovou, výborného Vladimíra Vyhnala a jeho bratra – maskéra Jiřího Vyhnala. Zemřel i dobrý pomocník ochotnického divadla Jiří Karlovský. Jiří Karel se odstěhoval a zbylo nás jen pár starých a většinou nemocných nadšenců. Při divadelních hrách se mi přihodilo hodně úsměvných příhod, ale ty zůstanou navždy v mém srdci.
Vzpomínky pana Václava Štrobla, olovnického rodáka a nadšeného ochotníka zpracovala Miroslava Konvalinková
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
25
|
26
|
27 |
28
|
29
|
30 | 1 |
2
|
3
|
4 |
5
|
6
|
7 | 8 |
9
|
10
|
11 |
12
|
13
|
14 | 15 |
16
|
17
|
18 |
19
|
20
|
21 | 22 |
23
|
24
|
25 |
26
|
27
|
28 | 29 |
30
|
31
|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 |