Jungmanův pomník

Obr. 1 - Nejstarší pomník Josefa Jungmanna z. r. 1874 v Olovnici. Obr. 2 -  Pomník od Ludvíka Šimka odhalen o tři roky později v Praze před vchodem do bývalé klášterní Františkánské zahrady.

Víte, že nejstarší pomník Josefa Jungmanna z r. 1874 je právě v Olovnici? Kamenický mistr se sochařským nadáním František Kdýr, za podpory tehdy ještě „Besedy Volovické“, jejímž byl výrazným členem (pokladníkem) – a jednak vlastním nákladem, vytvořil s vlasteneckým nadšením tomuto velikému národnímu buditeli pomník. Byl slavnostně odhalen 13. září téhož roku za účasti známých osobností kulturního i politického života. Slavnosti se účastnil např. politik J. Barák, houslový virtuoz a koncertní mistr Weber, spolek „Pražský hlahol“ a „Lužecký sokol“. Odpoledne byl pomník slavnostně odhalen a předán veřejnosti.

Bronzová socha Josefa Jungmanna od sochaře Ludvíka Šimka (dobová kresba od Jana Vilímka vlevo) byla odhalena o tři roky později. Je umístěna ve středu Prahy před kostelem Panny Marie Sněžné a vchodem do bývalé klášterní Františkánské zahrady.

O 10 let později

Citujeme ze zažloutlých listů kroniky TJ Sokol Volovice:

„Roku 1884 pořádán na oslavu desetiletí postavení pomníku „Jungmannův večírek“, při něm o životě a působení oslavence, jakož i o zásluze zesnulého již budovatele pomníku p. Kdýra, promluvil náš rodák MUDr. Erazim Vlasák, pozdější primář Vinohradské nemocnice a zakladel „Spolku českých lékařů“, jímž byla mu v uznání jeho zásluh zasazena deska na jeho rodném domě v naší obci. V následujících letech Beseda úmrtím mnoha činných členů utrpěla takové ztráty, že činnost její byla takřka zastavena. Pozůstalých pět členů dalo v té době pomník opraviti, k čemuž sebrali mezi sebou 7 zl. Větší a trvalejší opravy dočkal se pomník r. 1888. Potřebný peníz věnovala „Bílovická omladina“ a místní odbor Národní jednoty Severočeské. Opravy ty prováděl mistr kamenický p. Josef Novák z Volovic".

O 15 let později

V r. 1889 vzchopila se opět Beseda k plodnějšímu životu a k návrhu člena K. Manšingera nese od tohoto roku jméno „Beseda Jungmann“. V té době získán byl k přednášce spisovatel Václav Štech (foto vlevo), jehož podpis nacházíme v pamětní knize Besedy. Jmenovaného roku v září slavila Beseda 20 leté jubileum své činnosti a zároveň 15 letou památku postavení pomníku Jungmannova. Na slavnosti té řečnil opětně MUDr. Erazim Vlasák.

Další léta vykazují již zase úpadek života a působení „Besedy Jungmann“, až konečně rokem 1891 zápisy v pamětní knize, odkud toto čerpáno – ustávají.

V poslední době před nynějším znovuzřízením a přemístěním pomníku, jež na podnět a náklad místní „Tělocvič. jednoty Sokol“ provedla firma Břetislav Vobořil z Kralup n. Vlt., opraven byl pomník v létech poválečných z ochoty panem Frant. Kraumannem, akad.sochařem z Prahy, bývalým naším občanem.

Přemístění pomníku, který stával původně blíže nynější silnice asi o 5 metrů nazad směrem k nádraží, stalo se z toho důvodu, že později postavenou silnicí ocitl se příliš hluboko oproti svému okolí a trpěl od spoda vlhkem a se silnice odstřikujícím blátem.

Do opraveného pomníku vložen byl jako upomínka na naši dobu pamětní spis, několik časopisů a ukázky našich mincí. Spis, který dle vyprávění žijících pamětníků doby, kdy pomník se stavěl, byl prý vložen do základů jeho, vzdor usilovnému pátrání nalezen nebyl. Rovněž v pamětní knize „Besedy Jungmann“ nenalezla se zmínka o tom.“

V Olovnici, dne 8. září 1929 Tělocvičná jednota „SOKOL“ Olovnice

Úryvek z pamětního spisu vloženého do pomníku Jungmanna při jeho opravě r. 1929:

… My přijali jsme památku drahou, památku, kterou před 55 lety zasvětili zasloužilému národnímu buditeli naši předkové, prostí občané nepatrné vísky, ale všichni s dušemi krásnými. A neseni společnou myšlenkou, zachovati příštím pokolením krásný tento odkaz, znovuzřizujeme pomník Jungmannův k ozdobě obce naší, k připomnění všem, kdož okolo choditi budou, aby nikdy nezapomněli na onu dobu práce buditelů zdeptaného národa a na dobu naši, jako začátky uskutečnění nejsmělejších snů o vrácení se vlády věcí národa do rukou lidu jeho.

A vy, kteří přijdete po nás, snad za desítky, snad za sta let, vy, kteří nedýchali jste s námi přítomno našich dnů, přijměte jej co vzpomínku minula, vzpomínku krásnou, která nezevšední, nezetlí, ale vzroste do velikých činů, na které budou hrdy již opět vaše děti…

Restaurování sochy Josefa Jungmanna v roce 1993

Kulturní památka v naší obci je zapsaná do ústředního seznamu pod č. 553. Za léta jejího umístění ve středu obce se stala nejenom památníkem vzdělanosti našich předků, ale také dominantou celého prostoru. Z hlediska vlivu okolní vegetace je stíněna stromy, což nepříznivě ovlivňuje její stálou vlhkost. Kámen byl silně zkorodovaný, pokryt řasou a mechem. Části sochy i soklu byly odpadlé a modelace značně poškozena. Pro zachování této památky jsme nalezli porozumění u Památkového úřadu středních Čech a především pak u referátu kultury Okresního úřadu Kladno. Ten vypsal výběrové řízení nutného restaurování a rozeslal několika akademickým sochařům. Bohužel, ani opakované řízení nebylo úspěšné. V návrzích na restaurování bylo také doporučováno sochu přestěhovat na místo, kde je volný přístup slunečních paprsků a vzduchu nebo vytvořit sochu novou a tuto uložit v depozitáři, což by vyžadovalo značných nákladů.

Po mnoha jednáních se podařilo zajistit restaurátorské práce u ak. sochaře pana Petra Váni, který již pro nás provedl v minulém roce kamenické práce na kapličce. Ten vypracoval technologický postup restaurování zahrnující vložení dodatečné izolace pod sokl pomníku, která vyloučí vnikání vlhkosti do podstavce. Restaurátorské práce byly provedeny v září 1993.

Věřím, že pomník Josefa Jungmanna bude i příštím generacím připomínat tohoto národního buditele a dobu, kdy v malé české vesnici tehdejší čtenářská beseda dokázala to, co nebylo v celé naší vlasti.

Zdeněk Houska, t.č. starosta obce

V témže roce byly vydány fotografie sochy J. Jungmanna, které možno použít jako dopisní pohled

Z dobových materiálů sestavila Miroslava Konvalinková