Antonín Strnad – vědec a první meteorolog

Dominantou Chržína je vysoká, úzká a špičatá věž hřbitovního kostelíka. A chržínský hřbitůvek se také stal místem trvalého odpočinku mnoha slavných osobností. Věnujme se dnes velikému vědci a vlastenci prof. Antonínu Strnadovi. Nebyl sice zdejším rodákem – narodil se r. 1746 v Náchodě, ale konec svého plodného života strávil v Sazené nedaleko Velvar. A. Strnad pocházel sice z dosti zámožné rodiny, avšak jeho otec na počátku sedmileté války přišel o majetek a syn dostudoval královéhradecké gymnázium v nouzi. Proto také vstoupil do jezuitského řádu, který opustil až po deseti letech, po jeho zrušení v r. 1773. Nebyl však vysvěcen. Poté odešel studovat matematiku, fyziku a astronomii na Karlovu univerzitu. Byl stoupencem pokrokových názorů v astronomii, hlásaných Josefem Steplingem, zakladatelem Klementinské hvězdárny. Když Stepling r. 1778 zemřel, stal se Strnad mimořádným profesorem matematiky a fyzikální geografie a po smrti druhého ředitele hvězdárny Františka Zeny nastoupil na jeho místo. Profesor Strnad má mimořádnou zásluhu na záchraně jedinečného astronomického orloje na Staroměstské radnici. Úplně sešlý stroj magistrát odsoudil do starého železa a nebylo snadné prosadit nákladnou opravu. A. Strnad si byl vědom  obrovské historické ceny a za jeho spolupráce a odborného dohledu byl orloj obnoven a seřízen v letech 1787 – 1791. Opravu provedl hodinář Šimon Landsperger za 793 zlatých. R. 1792 se stal profesor Strnad děkanem Filosofické fakulty a v r. 1795 rektorem Univerzity Karlovy. Roku 1784 se oženil s Italkou Kateřinou Marsanovou.

Jeho rodinný život byl velmi šťastný. Měli spolu dva syny a dvě dcery. Prof. Strnad se stal zakladatelem České společnosti nauk, kterou 20. 9. 1784 oficiálně potvrdil císař Josef II. Publikoval v němčině, jak bylo tehdá u nás ve vědeckých kruzích zvykem. Jeho spisy – vydané i v zahraničí – se týkaly astronomie a meteorologie. Už v r. 1775 zařídil na několika místech v Čechách pravidelná pozorování a záznamy o počasí jako první ve střední Evropě. Více než dvě století staré časové řady mají pochopitelně obrovský význam právě pro dnešní vědu. Právě od J. Steplinga získal Strnad další zkušenosti s pravidelnými meteorologickými pozorováními. Dochovaly se jeho deníky od počátku roku 1775. V Klementinu jsou od té doby pravidelná měření (tlaku, teploty, srážkového úhrnu, rychlosti a směru větru) prováděna dodnes. Strnad dále inicioval zřízení dalších meteorologických stanic v Čechách (např. v Chocni, Telči, Žatci, Plané u Mariánských lázní, Žitenicích aj.).  Zabýval se pozorováním meteorů a měřením magnetického pole Země. Strnad byl členem Mannheimské meteorologické společnosti, která po roce 1781 podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli. Za jeho přispění byla zahájena pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin, v časech, které se používají dodnes. Byl velmi nebojácný a hrdě se hlásil k svému národu. R. 1780 napsal latinsky studii o kráse češtiny „Sláva a výbornost jazyka českého.“ Jeho přítelem byl Josef Dobrovský a J. Jungmann mu otevřeně vděčil za své místo profesora v Litoměřicích. Když Strnad překročil svůj padesátý rok, zhoršilo se jeho zdraví natolik, že se vzdal jednatelství v „České společnosti nauk“. Roku 1799 totiž onemocněl tuberkulózou. Kníže Ferdinand Kinský jej pozval na zámek v Sazené, aby se na venkově zotavil. Nepobýval v hlavních zámeckých komnatách, ale v teplém přízemním bytě. Mohl používat hraběcí kočár a podnikat daleké vyjížďky na Litoměřicko ke svému spolupracovníku v meteorologii Kreibichovi. Avšak ve věku 53 let umírá. Bylo to 23. září 1799. Byl pochován v Chržíně u Velvar, na hřbitově kostela sv. Klimenta, kde jeho choť dala postavit pěkný pomník s nápisem: „ Odlehčenj v nemocy hledage wěčné odpočinutj nalezl tuto  23. záře 1799 Pan Antonín Strnad královský hvězdář a učitel na vysokých sskolách pražských, rozličných učených společnostj oud, horlivý křesťan, laskawý manžel, otec pečlivý a prawý vlastenec,  narozený w Náchodě 14. srpna 1746. Na důkaz lásky postawit dala manželka.“

Miroslava Konvalinková

Prameny:
publikace Sazená, Ing. O. Špecinger
Časopis Chatař r. 198O – Zapomenutý zámeček v Sazené – Ing. O. Špecinger
Wikipedie
Časopis „Vesmír“