Po stopách našich předků - Ferdinand Laub

nar. 19.1.1832 Praha, zem. 18.3.1875 Gries u Bolzana.

Laub náleží k nejpřednějším osobnostem českého houslového umění. Jako fenomenální virtuos a pedagog působil zejména v Rusku. Vynikl zejména jako interpret děl L. van Beethovena. Jeho manželka však pocházela z Olovnice, kam Ferdinand Laub několikrát přijel k delším pobytům. Velmi se spřátelil se zdejšími lidovými muzikanty, hrál několikrát na kůru kostela v Zeměchách a koncertoval v sále U primasů v Blevicích. V Olovnici ho navštívil proslulý ruský klavírista a skladatel A.G.Rubinštejn.
Laub se narodil se v Praze na Újezdě a jeho otec, Erasmus Laub, byl známý učitel hudby a houslista. Mladý Ferdinand vystupoval již v šesti letech. První samostatný koncert měl 27. února 1842. Když po zakončení svého studia na konzervatoři měl ve Stavovském divadle svůj absolventský, byli přítomni takoví velikáni světové hudby, jako Hector Berlioz či Ferenc Liszt. Právě Berlioz byl jeho hrou natolik nadšen, že Lauba pozval do Paříže, Mekky tehdejšího kulturního života. Později též hrál na koncertech ve Vídni, mj. císaři Ferdinandu Dobrotivému.  Hrál též na první Světové výstavě (rok 1851) a poté byl oslavován jako virtuoz.
I druhý ze jmenovaných slavných autorů, F. Liszt, měl vliv na Laubův další vývoj. V letech 1853 až 1857 působil na jeho podnět jako koncertní mistr ve Výmaru. Není tajemstvím, že kdo působil v tomto městě jako hudebník, již něco ve světě hudby znamenal.
Později se u Lauba začaly objevovat zdravotní (dýchací) obtíže. Podstoupit léčení v Mariánských Lázních. V letech 1857 až 1865 podnikl řadu koncertních turné - hrál v Praze, Dánsku, Vídni, Petrohradu, Německu, Belgii, Francii, Nizozemí, Norsku a Švédsku. V Göteborgu se roku 1860 setkal s Bedřichem Smetanou a společně s ním uspořádal dva koncerty.
Roku 1863 byl jmenován rakouským komorním virtuózem jako nástupce Josefa Maysedera. O tři roky později, roku 1866 získal místo profesora na moskevské konzervatoři. Petr Iljič Čajkovskij jej označil za největšího houslistu své doby a věnoval mu svůj třetí smyčcový kvartet č. 2 F Dur.
Ferdinand Laub zemřel v roce 1875 při své cestě do lázeňského města Merano v Itálii. Pokud však využijete jarních dnů k návštěvě Seminářské zahrady na východním svahu Petřína v Praze, naleznete tam jeho sochu. Místem posledního odpočinku F. Lauba je pak od roku 1950 Vyšehrad. Jeho rodný dům v Praze na Újezdě je opatřen pamětní deskou.

Citace:

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Ferdinand Laub [online]. c2010 [citováno 2. 04. 2011]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_Laub&oldid=6059712>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Seminářská zahrada [online]. c2011 [citováno 2. 04. 2011]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Semin%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_zahrada&oldid=6520258>